Tato sekce by měla pojednávat o některých nehodách, které mají spojitost s tramvajovým provozem v Ústí nad
Labem během let 1899 až 1970, tedy doby, kdy v tomto městě byla provozována tramvajová doprava, včetně té
nejtragičtější nehody v roce 1947. Bude to spíše ukázka několika fotografií, dokumentů a obrázků se stručným
popisem než literární pojednání či slohová práce. Říká se, že pro člověka je nejhorší srážka s blbcem. Bohužel,
na takovou srážku doslova a do písmene "dojely" v šedesátých letech minulého století i ústecké tramvaje. Ale o
tom již bylo popsáno mnoho stránek, věnujme se nyní těm skutečným nehodám, ke kterým došlo během provozu tramvají
ve městě Ústí nad Labem. V dnešní dopravě dochází k nehodám dnes a denně, nejinak tomu bylo i v dobách dávno
minulých. Chci vás seznámit pouze s některými, o kterých je mě osobně známo a ke kterým mám jakýsi materiál.
Ústecké tramvaje se nesrazily jenom s „blbci“ jak již bylo zmíněno, ale také například s koňmi, o čemž svědčí článek
v ústeckém tisku ze dne 5.6.1899, tedy ještě za zkušebního provozu, protože oficiální provoz začal až 1.7.1899. Článek,
popisující jednu z nejstarších nehod v historii ústecké hromadné dopravy, je napsán ještě německy, a to tzv.
„švabachem“. Celý článek je uveden na obr. č. 1.
|
|
Obr. 1 - originál článku |
(Volný překlad článku z Obr. 1)
Vážná srážka s elektrickou pouliční drahou se udála včera (středa)
dopoledne v hrnčířské ulici a jen šťastné náhodě lze děkovat, že
nehoda neměla horších následků. jeden z kočích, ve službě u pana C.
Wolfruma jel s naloženým vozem ze dvora továrny na kůže pana Honiga v
Hrnčířské ulici ve stejném okamžiku, kdy projížděl vůz pouliční dráhy.
Kočí již nemohl, ačkoliv řidič vozu dal znamení zvonem, zastavit
povoz, který jel na obvyklém místě a oj vozu projela oknem vozu
pouliční dráhy, čímž se roztříštily dvě skla. Ve vozu se nacházející
cestující zůstali zcela nezranění a odnesli to pouze leknutím. také
koně pana Wolfruma nedoznali škod. Událost opět ukazuje, že stran
kočích je při najíždění na koleje pouliční dráhy třeba dbát
nejúzkostlivější opatrnosti, aby se zabránilo nehodě.
|
|
Další článek z tehdejších novin svědčí o úrazech a
nehodách, souvisejících s nově zavedeným provozem tramvají po ústeckých komunikacích – viz obr. 2.
Do třetice také další novinová zpráva, tentokrát ze dne 3.8.1901, nás seznamuje s „karambolem“, ve
kterém hrají hlavní roli, stejně jako v článku prvním, opět koně – viz obr č. 3.
|
|
Obr. 2 - originál článku |
(Volný překlad článku z Obr. 2)
Úrazy na pouliční dráze. na 1. července zprovozněné elektrické
dráze se bohužel už stalo několik úrazů, které však, jak chceme hned
poznamenat, vznikly pouze nepozorností poškozených. V neděli dopoledne
seskočil kamnář Franz F. v Bukovské ulici z vozu pouliční dráhy, když
tento byl ještě v pohybu, přes opakované varování průvodčího, a vyvrkl
si přitom nohu. Léčení potrvá asi několik dnů. Při této příležitosti
bychom chtěli zároveň varovat publikum, věnovat při používání pouliční
dráhy, zejména při nastupování a vystupování takovou pozornost, která
je u takovýchto dopravních prostředků nezbytná. - V pondělí dopoledne
se udál na pouliční dráze další úraz, který jen dík řidiči dopadl
ještě dobře. Jedna paní, jménem Antonie Wagner z Bínova u Velkého
Března šla po chodníku v tovární ulici a sice na obrubníku směrem do
města, když přijížděl vůz městské dráhy. Řidič, který poznal
nebezpečí, dával opakovaně znamení zvonem, na což ta paní nejen
nereagovala, ale naopak, v okamžiku, když byl vůz v její bezprostřední
blízkosti, udělala krok dolů z obrubníku na kolej. Ochranným zařízením
vozu byla ta paní zachycena a odmrštěna, čímž si způsobila zranění,
naštěstí lehčího rázu. Přítomný policista dovedl paní do blízkého domu
" U Belgického dvora" a pak do Antonínovy ulice č. 3, k tam bydlícím
příbuzným, kam byla přivolána lékařská pomoc. zavinění řidičem v tomto
případě, jak konstatovali očití svědci, nemohla být příčinou nehody. -
V neděli dopoledne se přetrhl na rohu Teplické ulice a školní ulice
drát telefonního vedení, spadl na vedení (trolej) elektrické dráhy a
pak na zem. Přítomný úředník městské dráhy ihned opatrně odstranil
drát, takže se nemohl stát žádný úraz. u několika předplatitelů
telefonu následkem této události spadly všechny klapka, aniž by však
způsobily nějakou další poruchu v telefonní službě.
|
|
Obr. 3 - originál článku |
(Volný překlad článku z Obr. 3)
Karambol na pouliční dráze. Když dne 1. t.m. před jednou hodinou
odpoledne jel vůz pouliční dráhy č. 6 od stanice "Hlavní pošta" směrem
na Předlice, chtěl u vyústění Antinigasse (nyní U České besedy) do
Teplické ulice vyjet kočí ve službách pana Josefa Knobela se svým
prázdným nákladním povozem raženým dvěma koňmi a zkřížit koleje el.
dráhy. Nákladní povoz byl však zachycen motorovým vozem a odmrštěn
stranou, čímž se zlomila oj vozu a přetrhl se postroj u jednoho z
koňů. Pan Knobel tím utrpěl škodu asi 14 K. Také elektr. vůz byl
nárazem, i když nepatrně, poškozen. Na základě vyšetření nemohlo být
prokázáno zavinění úrazu ani kočímu, který slouží v Ústí teprve dva
dny, ani řidiči vozu, který dával předepsané signály a normální
rychlost striktně dodržel...
(3. srpna 1901)
|
|
Na dalších dvou fotografiích č. 4 a 5 je zachycena havárie tramvajové
soupravy motorového vozu č. 95 a vlečným vozem na chabařovické trati v
době před ukončením druhé světové války. Svědčí o tom směrová tabulka
na tramvaji v německém jazyce. Na lince číslo 7 došlo k této havárii
v Hrbovicích u požární zbrojnice - "hasičárny".
|
Obr. 4 - havárie v Hrbovicích
Obr. 5 - havárie v Hrbovicích
|
Fotografie č. 6 z roku 1954 s další nehodou ukazuje poškozený tramvajový
motorový vůz ev. č. 88 v Tovární ulici u chemičky na trase tehdejší tramvajové
linky č.2 mezi Trmicemi a Bukovem.
Fotografickým seriálem z roku 1964 je zdokumentována nehoda motorového vozu 6 MT, zřejmě
evidenčního čísla 104 s tramvajovou soupravou vedenou dalším motorovým
vozem 6MT evid. čísla 101 na konečné ve Všebořicích – viz obr č. 7–13.
|
Obr. 6 - havárie v Tovární ulici
Obr. 7
Obr. 8
Obr. 9
Obr. 10
Obr. 11
Obr. 12
Obr. 13
|
Také dalším aktérem tramvajové nehody je havárie motorového vozu 6MT, tentokrát
s nákladním automobilem, jak je vidět na dalším z obrázků, na obr. č. 14.
Snímek č. 15 nás seznamuje se srážkou dvou motorových vozů neznámých evidenčních čísel
na mě neznámém místě. Také snímek č. 16 nám ukazuje převrácený motorový vůz
neznámého evidenčního čísla na místě někde blízko železniční tratě. (Pozn.
redakce - myslím, že je to místo, které bylo svědkem i následující
havárie, tj. záběr z mostu E. Beneše směrem na trať do Děčína - jez)
|
Obr. 14
Obr. 15
Obr. 16
|
Další snímek převráceného motorového vozu ev. č. 127 je z nově vydané
knihy o tramvajích 6MT a ukazuje situaci při nehodě v roce 1968 u
výjezdu z podjezdu na Předmostí. – foto Miroslava Grisy obr. č.
22. Popis situace cituji z knihy: " Výjezd z podjezdu u Předmostí byl
jedním z dopravně komplikovaných míst ústeckých tramvají. Špatný odhad
vzdálenosti způsobil nehodu, ke které došlo několik týdnů před
ukončením provozu tramvají na Střekov. Vůz číslo 127 řídila paní Jana
Svobodová, vůz číslo 122 s vlečným vozem číslo 7 řídil pan Bedřich
Janů. Řidička tramvaje nenesla na nehodě žádnou vinu, protože musela
zastavit na křížení kolejí s ohledem na překážku. Řidič motorového
vozu číslo 122 narazil do stojící tramvaje číslo 127".
|
Obr. 17 - Foto Miroslav Grisa - reprodukce z knihy "Tramvaje 6 MT"
|
Drobnou „tramvajovou“ nehodu jsem zažil i já na vlastní kůži – lépe řečeno na vlastní
koleno. Vzpomínám si, že při jedné z nedělních odpoledních procházek po
Ústí nad Labem (na obr. 18 ke konci padesátých let jsem jako dítě já s mojí kmotrou
paní Hanykýřovou a mou maminkou v Sadech Rudé armády - v pozadí před
poliklinikou souprava motorového vozu 6MT s vlečným vozem) a po následné
jízdě na dětském kolotoči v dřevěné tramvajce (na obr. 19) s označením
linky číslo 3 do Trmic, jsem při výstupu z této atrakce upadl a odneslo to
již zmíněné koleno. V další vzpomínce z dětských let (cca. v polovině
let šedesátých) jsem byl naopak pověřen nehodě zabránit. V Trmicích na
konečné na Václavském náměstí se tramvaje otáčely na smyčce kolem kostela.
Náhodou jsem se jako kluk nachomítnul k situaci, kdy se řidič MV T2 nevím
z jakého důvodu potřeboval dostat za jiný, do smyčky zrovna přijíždějící
MV. Byl jsem řidičem požádán o pomoc a poučen co mám dělat. Klekl jsem si na
zadní lavici a najeli jsme až za výhybku do smyčky na mostě přes řeku Bílinu, a
jedno kolečko celou smyčkou kolem kostela jsme odcouvali. Já přilepen na skle
jsem dozadu hlásil řidiči, který na trať
kudy couval dlouhou „tédvojkou“ neviděl, že tramvajová trať je volná a že nic
nejede. Mezitím vůz, za který jsme se potřebovali zařadit odjel a my jsme docouvali
opět až za výhybku na mostě, odkud jsme už normálně popředu vjeli do smyčky a
dojeli do stanice na konečné. Zde jsem jako kluk vždy na zadní
stěně betonové zastávky obdivoval barevnou olejomalbu staré tramvaje vedle
moderního vozu T2. Místo této mé vzpomínky z dětství je na obrázku číslo 20.
A když už jsme se dostali k tak trochu odlehčenému tónu u tak závažného
tématu, tak ještě jedna vzpomínka na jednu nehodu a to nehodu fingovanou,
neboli nahranou, kde se naštěstí nikomu nic nestalo. Je to nehoda vozu T2
s autojeřábem Tatra 138 v Hrnčířské ulici před hotelem Bohemia, která
byla zinscenována pro celovečerní film Soukromá vichřice.
|
Obr. 18 - uprostřed autor článku J. Šich
Obr. 19 - J. Šich před výše popsanou tramvajovou nehodou
Obr. 20 - viz. vzpomínka J. Šicha
|
Ale teď zpět k hlavnímu tématu tohoto článku. Až potud, kdy všechny
uvedené nehody a srážky, a bylo jich jistě mnohem a mnohem více než
zde bylo dosud uvedeno, neznamenaly téměř nic proti té nejzávažnější,
která se každému okamžitě vybaví při výrazu „Bukovská havárie“, která
se odehrála v osudnou neděli dne 13.7.1947 odpoledne. Hlavně o této z
ústeckých nehod, ba přímo o tragédii, toho bylo také již mnoho
napsáno, dokonce byl natočen i jeden z televizních dílů seriálu,
věnovaný osudovým okamžikům. Tuto havárii, na rozdíl od třiceti obětí,
přežilo několik lidí, mezi nimi také i můj kolega ze zaměstnání - pan
Jindřich Mach z Klíše. Právě on mi poskytl
několik historických dokumentů, dobových novinových výstřižků a článků (mimochodem,
v některých novinách je uveden jako jedna z obětí), obrázků, jízdenku
z oné tragické jízdy a další materiály, které se přímo vztahují
k této tragické události, rozsahem jistě jedné z největších
evropských tramvajových katastrof. Takže popis nehody si lze přečíst a seznámit
se s touto událostí na
této samostatné stránce, které dokumentují tento
nešťastný a tragický den ústecké hromadné dopravy.
Potud stručné seznámení s tímto jistě nepříjemným tématem. Srážkám, nehodám,
karambolům, bouračkám a haváriím ústeckých tramvají definitivně odzvonilo dne
2.6.1970, kdy se naposledy a nadobro uzavřela brána předlické vozovny po
nostalgické jízdě přátel MHD.
|
© 2004 Text, překlad a archiv fotografií: Jiří Šich
|
|