Před časem se v místním tisku objevil novinový článek o číslování tramvajových vozů v Ústí nad Labem, který mě již tehdy inspiroval k možnosti vytvoření aktualizace na toto téma. Začal jsem tedy vyhledávat a sbírat fotografie, které by se mohly hodit a dnes si dovolím toto prezentovat.
Vzhledem ke špatnému zobrazování uvedeného odkazu (mj. nechápu tento systém) si dovolím tento článek přepsat:

http://www.usteckenovinky.cz/zpravy/z-regionu/z-historie-popis-tramvaji-se-menil-v-case/

26.únor 2012 - 19:09
Původní zdobný tvar z let 1899-1912 byl během I. světové války podstatně zjednodušen. Velké číslice jednoduchých tvarů bez stínování se udržely na čelech vozů až do období II. světové války.

Poté se používala stínovaná čísla v přibližně stejné velikosti. S příchodem vozů typu 6 MT se začaly používat obtisky s menšími stínovanými číslicemi, které vydržely do ukončení tramvajového provozu.

U vozů z let 1929/30 byly do ukončení jejich provozu používány číslice podstatně větší, existuje doklad o jejich použití i u vozu 99 typu 6 MT. Atypické byly původně teplické vleky 19 a 20, které si i v Ústí udržely původní teplická čísla jiného typu a velikosti.

Na tramvajích se od počátku provozu objevoval jednak městský znak (v různých, dobově proměnlivých podobách, s výjimkou období 50. let), jednak označení provozovatele dopravy, které však nebylo vždy v souladu s oficiálním firemním názvem (společnost se například nikdy nejmenovala Ústecké malodráhy - Aussiger Kleinbahnen, i když se tento nápis objevoval na tramvajích a autobusech ve 30. letech a i předtím užívaný nápis Strassenbahn Aussig odpovídal částečně názvu firmy pouze do první světové války).

Více informací o ústecké dopravě se dozvíte v knize "110 LET MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY V ÚSTÍ NAD LABEM 1899–2009", kterou si můžete zakoupit v informačním centru Dopravního podniku města Ústí nad Labem a.s., Revoluční 26, 401 11 Ústí nad Labem, telefon: 475 258 111, 475 258 176, e-mail: zc.lumpd@ofnii

(rp,foto:dpmul)


Tolik tedy citace z novinového článku, následně si dovolím pro úplnost doplnit text ze jmenované knihy, který uvedenému článku v knize předchází:

"Každému vozidlu bylo pro účely tabulkového přehledu přiděleno pořadové číslo (pro přípojné nákladní a služební vozy v samostatné řadě), které mu zůstává po celou dobu jeho existence bez ohledu na změnu evidenčního čísla a kategorie. Vzhledem k některým specifickým postupům při získávání nových vozů je za nositele tohoto pořadového čísla považována vozová skříň. Vozidla byla rovněž pro snazší orientaci rozdělena do typových skupin, pro které budou v následující stati uvedeny technický popis a přehled hromadných úprav. Typové skupiny jsou vytvořeny pouze pro účely popisu.
Součástí úvodu kapitoly o vozovém parku je nezbytně i několik informací o systému přidělování evidenčních čísel vozidlům v době existence tramvajové dopravy v Ústí. Evidenční čísla se pravděpodobně až do roku 1943 přidělovala vzestupně v podstatě bez ohledu na kategorii vozidla a to nejen uvnitř tramvajové dopravy, ale od roku 1929 i autobusům. Výjimku tvořily služební a nákladní přípojné vozy.
Číslování vozidel bylo prováděno arabskými číslicemi (s výjimkou počátku provozu osobních vleků). Na počátku 20. let byla evidenční čísla přidělována pro udržení sérií vozidel téhož typu v předstihu před jejich skutečným dodáním (příkladem jsou nákladní motorové vozy a čtyřnápravové osobní vleky). To způsobilo vznik jediné mezery v jinak souvislé číselné řadě vozidel, když plánovaný šestý nákladní motorový vůz 45 nebyl z důvodu poklesu poptávky po nákladní přepravě vyroben.
Do roku 1943 existovala tedy číselná řada 1 - 108, ve které byla s výjimkou služebních a nákladních přípojných vozů zahrnuta všechna ostatní vozidla tramvajového, autobusového i nákladního automobilového provozu. Dostupné prameny uvádějí tento rok jako datum vytvoření samostatných číselných řad bez překrývání:
ˇ 1 - 98 tramvajové vozy osobní dopravy a služební motorové vozy,
ˇ 121 - 138 přípojné služební vozy (dosud s výjimkou vozu 2 pravděpodobně bez označení),
ˇ 140 - 144 nákladní motorové tramvajové vozy,
ˇ 145 - 164 nákladní přípojné vozy (do té doby duplicitní řada od čísla 1),
ˇ 181 - 196 nákladní automobily a autobusy

Toto číselné schéma bylo postupně změněno po II. světové válce. Nejprve v roce 1951 byly autobusy převedeny na sérii od čísla 1 (nákladní automobily, které DP vlastnil od té doby do současnosti již zřejmě neměly přiděleno evidenční číslo), v roce 1954 pak bylo provedeno velké přečíslování tramvají. Služební vozy byly přesunuty k nákladním motorovým, čísla 1 - 70 (s řadou mezer) byla přidělena osobním vlekům a motorové vozy zcela zaplnily čísla 71 - 118 (výjimkou byl motorový vůz 53, který si pravděpodobně udržel původní číslo). Tento systém v podstatě vydržel do konce tramvajového provozu a měnil se pouze s dodávkami dalších vozů (až k číslu 130). Výjimku tvořily vozy T II, kterým byla přidělena číselná řada 151 - 168, aby nebylo nutno měnit čísla nákladních a služebních motoráků. Nákladní přípojné vozy měly od roku 1954 čísla 245 - 264, po obměně vozového parku koncem 50. let pak 01 - 08. Po roce 1954 již nebylo prováděno přečíslování osobních vozů přeřazovaných mezi služební, které tak zůstávaly v sérii osobních vozů.
Evidenční čísla byla na vozech vyznačována během existence tramvajového provozu několika typy písma."


Tak, tolik k číslování tramvajových vozů slovem, následovat bude několik ukázek číslování ÚT obrazem:



Dále se s číslováním ÚT bude asi nejlepší seznámit v obrazových aktualizacích "tramvajových" fotografů tak, jak je pořizovali v jednotlivých časových obdobích:
- pan Schlupek v letech 1918 - 1931
- pan Conradi v roce 1938
- pan Mach na přelomu 50. a 60. let minulého století
- pan Dönges v roce 1966
- pan Reznicek dne 19.4.1966


A nakonec několik snímků ÚT s poněkud zvláštním očíslováním tak, jak jezdily po ústeckých kolejích:











Podělte se o své dojmy či názory k tomuto tématu na našem DF, nebo na naší stránce na .